|
Náhodné foto
|
Po stopách tajemství Uctívačů Ginga
Zvony Stínadel odbíjejí devatenáct hodin. V
samém středu Stínadel se to hemží vetřelci z Druhé strany. Zatím jsou však v
bezpečí.
O deset minut později se všech šedesát účastníků této akce vydává v doprovodu
reportérů MF DNES pro další informace. Vedoucí skupin jsou u Šmejkalovy ohrady
seznámeni s pravidly letošního ročníku a vydávají se zpět do středu
Stínadel-tentokrát už je všem Vontům jasné, že tam nemají co dělat.
První úsek měl tyto pravidla:
Skupina, skládající se z pěti členů, dostala pět zapečetěných lístků s pokyny v
kolik hodin mají daný lístek otevřít. Společně s nimi dostaly i mapu Stínadel
(čili centra Ostravy), poznávací pásek na ruku, průkaz totožnosti a patnáct
životů.
Po otevření lístku měly soutěžící skupiny za úkol rozluštit morseovkou napsanou
ulici. Za pět minut po otevření lístku byl v dané ulici Mnich, který dal každé
skupině lístek s popisem třech míst, na kterých se nacházejí části šifer.
Šifer bylo celkem patnáct, v konečném důsledku měly dát jednu velkou, kterou
bylo třeba co nejdříve vyluštit.
To ovšem nebylo vše. Situaci ještě více komplikovali běžci, kteří chytali
soutěžící a zdrželi je tak
 na dvě minuty. Skupina navíc musela za každé chycení
zaplatit jeden z patnácti životů.
Takhle skupiny běhaly až do dvanácti v noci po centru Ostravy a hledaly šifry.
Když už měli všechny části i klíč k luštění, nebylo nic těžkého (tedy jak pro
koho) celou šifru vyluštit.
V šifře se každý dozvěděl, že má zavolat na určité číslo a vyslovit heslo
Vontové. Toto kouzelné slovíčko zajistilo skupině další informace- Jít na
Sýkorův most a proti proudu Ostravice třikrát bliknout baterkou. Odtud se
skupina vydala proti proudu po pravém břehu a tam konečně mohla dokončit první
úsek hry. K zapsanému času se navíc za každý odevzdaný život připočetly dvě
minuty a tento výsledný čas poté rozhodoval další den při druhém úseku.
V jednu hodinu už skoro všichni ulehli do spacákù ve skautské klubovně, a mohlo
se jim zdát o běžcích, kteří jim ne a ne dát pokoj.
Čestným hostem na této akci byl spisovatel pro děti a mládež, autor
trilogie Uctívačù Ginga, podle níž tato akce už deset let funguje, Svatopluk
Hrnčíř.
2.úsek
V sobotu byl budíček v 7:30. V devět hodin nás, soutěžící, odvedli starší
členové Plameňáků do Hornického muzea Landek, kde už čekal i Mexičan s panem
Hrnčíře
 m.
V deset hodin dostala skupina, která se umístila v první etapě na prvním místě,
pokyny v Morseovce a začala luštit. Poté po dvou minutách dostala pokyny vždy
další skupina podle umístění.
Dle pokynů se skupiny postupně dostaly k polorozpadlému krmelci, kde měli jasný
návod pro další cestu: azimut 220 stupňů.
Takto se dostaly až k rozbořenému chrámu Uctívačů Ginga. Tam zodpověděly pět
otázek týkajících se uctívačů Ginga (např. kolik knih o Uctívačích ginga napsal
S.Hrnčíř) a dostaly návod na další cestu. Měly se dostat na rozhlednu Landek. Tam
dostaly od mnicha další rady a postupně se probojovaly územím Zuřících Býkù.
Jeden z navštívených objektů na cestě za janginem byl i maják Uctívačů Ginga,
kde měli soutěžící za úkol vyšplhat po laně do mezipodlaží. Zde prokázal pan
Hrnčíř skvělou fyzickou zdatnost, když i ve svém věku po laně vyšplhal.
Dále pokračovaly skupiny k soutoku Odry a Ostravice, kde nalezly pod znamením
Ginga další instrukce.
Ti nejlepší měli jako první možnost navštívit Svatyni Uctívačů Ginga a získat
tak Jangin, Jantarové Gingo.
Po tomto téměř šestihodinovém závodě si každý rád vychutnal půlhodinovou pauzu a
místní restaurace byla v obležení.(Nedivil bych se, kdyby došly všechny zásoby
Kofoly.)
Poté přišlo vyhlášení výsledků. Svatopluk Hrnčíř byl tak hodný, že věnoval
dvacet svých knih jako ceny, a následně na přání i vpisoval věnování.
Jako třetí etapa hry bylo ohodnocení dřevěných znaků skupin.
Děkujeme všem organizátorům, běžcům, mnichům a všem, kteří se podíleli na
přípravě této akce. Také děkujeme panu Hrnčířovi, který nejenže věnoval ceny,
ale také příjemně zpestřil celou akci.
Zapsal Sova
|
|
