Starší akce pobočky

Zápisy ze starších akcí pobočky

Na této stránce si můžete přečíst zápisy z akcí v roce 2006. Jde o některé akce, které jsem objevil na stále existujících úplně prvních webových stránkách pobočky. Jak sami zjistíte, jde mnohdy o dřívější ročníky akcí, které se konají stále. Autorkami zápisů jsou většinou Nienna, Tanid či Kokosek.

Zápis ze schůze SMP ze dne 4.2.2006
Autor: Kokosek

Schůzi vedl: předseda SMP - Ivan Jung - Mexičan
Přítomni: zástupce předsedy pobočky Jarda Šimon, Maťo, Rolf, Mamut a Mária.

Témata:
- Navrhujeme diskuzi na stránkách SPJF o Stínadlech. Jedná se o četnost, kvalitu, počty účastníků,... Stínadla by se konala jen 1x ročně střídavě v Brně, Frýdku-Místku, Vyškově a Adamově. Bude vytvořen samostatný článek na zóně SMP, kde se můžete zapojit do diskuze.

- Dále jsme projednávali akce Severomoravské pobočky; tj.:
- Kuličkiáda (1.dubna 2006)
- Brigáda na tábořišti v Želechovicích (5.-8.5.2006)
- VII. ročník Po stopách tajemství Uctívačů ginga - Ztracená depeše Velkého Vonta (28.-29.4.2006)
- Boj o Zlatodoly + Boj o Totem (23.-25.6.2006)
- Bambiriáda 2006 (26.-28.5.2006)

Více informací o těchto akcích se dozvíte ve zvadlech, které se zde dříve či později objeví :)!

Zápis připravily: Mária a Kokosek

Víkend na Barnošce

Autor: Tanid

Skautská chata Barnoška ukrytá na svazích Travného se ve dnech 27.-29.1.2006 stala dočasným útočištěm některých členů SMP a psa.

Do příjemně vytopené dřevěné chaty jsme se probrodili téměř 2 metry sněhu na základě velmi podivných instrukcí. Nicméně jsme se po náročném výstupu na Barnošku dostali a po 3 hodinách dokonce rozmrzli. Naštěstí jsme dorazili k hořícímu krbu, neboť členové výpravy dorazivší už v pátek nám jistě chtěli připravit příjemné prostředí. Po jakéms takéms rozmrznutí jsme se zařídili podle hesla „Bez práce nejsou koláče“, a tak zatímco se mužské osazenstvo zabývalo doplněním dřeva v chatě, my – Almara jsme se pustily do vaření oběda – večeře. Ve zbytku víkendu jsme debatovali mimo jiné i na již dříve uveřejněná témata. (Tyto myšlenky se budou dále rozvíjet na poradách pobočky.) Za zmínku jistě stojí i několik zajimavých partií oblíbené hry BANG!, v nichž se vyskytl nový nepředvídatelný prvek...:-)Před odchodem na autobus do Krásné jsme ještě opět doplnili zásoby dřeva. Pak jsme se jen rozloučili s Máslem, který zůstával na Barnošce až do pondělka a vyrazili jsme dolů do nížin. To bylo však naposledy, co jsme Másla viděli...:-)

Zápis z porady SMP

Autor: Tanid
V sobotu 1.4. 2006 jsme se opět sešli v ostravské klubovně 21.OBS Plameňáci...

Přítomni: Mexičan (předseda pobočky), Jarda (zástupce předsedy), Kokoska, Mamut, Maruška, Maťo, Alice.

Body programu:
1. CVVZ v Ostravě
2. Tábořiště v Želechovicích nad Dřevnící a jeho oprava
3. Po stopách tajemství Uctívačů ginga – 28.-30. 4. 2006
Další porada byla stanovena na datum 20.5. 2006. Místo a hodina budou ještě upřesněny.

Kuličkiáda 1.4. 2006

Autor: Tanid

Z klubovny Plameňáků, kde probíhala porada SMP jsme se obohaceni ještě o Kubu a Davida z Plameňáků přemístili na dějiště. Areálu hornického muzea Landek.

Zde jsme připravili disciplíny a poté pozorovali, jak se pomalu začínají scházet závodníci. Něco po dvanácté byla Kuličkiáda zahájen a kolem padesáti účastníků se rozprchlo na pět disciplín. U Důlku se deseti kuličkami měli strefit do důlku (kam jinam) pokud možno co nejvíce krát. Ten samý úkol, akorát se strefit do otvorů, jejichž velikost se zmenšovala se zvětšujícím se počtem bodů (názorný příklad nepřímé úměry), měli u Molekul. U Banky to bylo taky podobně. Jen se strefit do otvorů desky na stojící na zemi. Na stanovišti Desky měli účastníci kuličku dovést až nakonec desky. Ovšem s tím, že deska byla děravá, takže to nebylo až tak jednoduché. Tentokrát to bylo přímá úměra (čím dál kulička dojede, tím víc bodů). Posledním stanovištěm byla nová disciplína nazvaná Luft-Bum. Jednalo se o to, že pet láhev byla rozříznuta na dvě poloviny, do ní byl nasypán štěrk na zátěž a obě dvě půlky se houpaly nad sebou cca 40 cm. Protože jste nevěděli do, které se máte trefovat dříve, byli tyto láhve ještě rozhoupané. Počasí nám přálo, protože jsme si ho objednaly a spokojenost k tomu byla na všech stranách. Všichni jsme se podílely na perfektním programu a průběhu.

Po stopách tajemství Uctívačů ginga 28.-29. 4 2006

Autor: Tanid

Už 7. ročníku hry 21. OBS Plameňáci opět stejně jako loni (a možná i někdy předtím) počasí opravdu nepřálo.

V páteční odpoledne, kdy byl sraz v ostravské YMCA ještě nepršelo. Vše se ale zvrhlo už při páteční hře. Tato hra byla zahájena scénkou inspirovanou, stejně jako celá hra, knihou Svatopluka Hrnčíře (který se přijel podívat a také celou hru absolvoval) „Maják Uctívačů ginga“.
Před radnicí na náměstí se najednou objevil jezdec na žlutočerném kole - Vosa (Vontská spojka), když zde nikoho nenašel odjel pryč. Vzápětí na scénu přišel chlapec s míčkem, který ale odběhl s Amazonkami do Myší pasti, aniž by si přečetl vývěsku, o kterou jevil zájem. K radnici se opět přiblížil Vosa a tentokrát zde našel člověka, který již na něj čekal - překupníka. Během kontroly zásilky od Velkého Vonta, ale Vosa najednou krabici sbalil zpět do svého batohu a s výkřikem, že na to Velký Vont nemá právo, odjel i s vontským artefaktem, který byl určen k prodeji.
U radnice zůstali jen účastníci hry a dozvěděli se, že ve Stínadlech je rozmístěna šifra, kde se dozví, kam Vosa tajemný artefakt ukryl. Náměstí se tedy vylidnilo a skupiny se vydaly do Stínadel vyřešit tento nelehký úkol. Nelehký protože je mezitím honili Vontové (a Vontky), kteří ještě stále ctí staré tradice a vyhánějí ze Stínadel cizí vetřelce. Nakonec se tedy hráči pohromadě vydali k místu, jež bylo v šifře – Mluvící zdi. Tam se dozvěděli, kde se jangin – zajímavý talisman Stínadel, který Vosa ukryl a tím ho zachránil, ale zároveň vykopal svému působení ve Stínadlech hrob - nachází. V Severním majáku
K němu se skupiny pracující pro Uctívače ginga vypravily v sobotu po besedě s S.Hrnčířem za doprovodu nepříjemného, studeného deště. První kroky na jejich výpravě za janginem vedly k Červenáčkovi s novým číslem TAM-TAMu, ve kterém bylo šifrou napsáno, kudy mají pokračovat. Tam je však čekala jen další šifra a ta je poslala ke stařičkému mašinführerovi, který prý leccos pamatuje. Už asi ale opravdu stárne, protože kdysi by určitě pátrače prokoukl, že nejsou ze Stínadel a ani by se s nimi nebavil. Tentokrát se ale nechal obalamutit. Sice jim nemohl říci cestu k Severnímu majáku, protože ji sám nezná, ale aspoň je poslal za Cyrilem Kaskou – bývalým Uctívačem sedávajícím v hospodě nebo aspoň před ní (pokud je zavřeno). Ten by to prý měl vědět. Alkohol mu však čím dál tím více zatemňuje mozek a vzpomněl si jen, že cesta je popsána v kronice Uctívačů ginga a ta že je v jejich svatyni. Aby se tam mohli hráči dostat, předal jim Kaska lístky ginga. Těmi se prokázali stráži svatyně. A tam tedy konečně našli zprávu, jak se dostat k Severnímu majáku a tím k janginu. Cesta byla náročná, ale nakonec se první skupině podařilo do majáku dostat a jangin vrátit do Stínadel. Na ostatní zde čekali už jen Uctívači ginga, ale dovolili jim aspoň nahlédnout do místa, kde jangin tak dlouho čekal na své nalezení. Poté se zmrzlé skupiny hráčů odebraly zpět do klubovny Plameňáků, kde proběhlo vyhlášení a předání cen (knihy S. Hrnčíře, Bobří stopy…). Akce se povedla i přes nepřízeň počasí a tak zbývá jen poděkovat Plameňákům, hlavně tedy Maťovi jako hl. organizátorovi za fajn akci a panu Hrnčířovi, že byl ochoten přijet a tím celou akci ještě více zpříjemnit.

Brigáda v Želechovicích

Autor: Nienna

My, kteří milujeme práci a zušlechťování těla, jsme se rozhodli, že se zúčastníme brigády v Želechovicích. A opravdu - neprohloupili jsme, příležitostí k práci i zušlechťování bylo dost a dost.

Ostatně ještě než cokoliv stačilo začít, už jsme si pěkně mákli, když jsme se snažili vytáhnout auto z bláta, naštěstí nám ale přišli na pomoc švarní a věru silnější přátelé…
První den (pátek), jsme se teprve všichni sešli, což samo o sobě byl úspěch. Mexa se nás sice snažil donutit k nějaké práci, ale byli jsme v přesile:-) Jediné k čemu jsme se uvolili, bylo postavení tee-pee, jelikož jsme si uvědomili, že bez něj by to asi bylo v noci krušné. A pak jsme pojedli, popili (!) a s veselými historkami na rtech šli spát.
Ráno druhého dne slunce svítilo a snídaně voněla na stole.
V plánu bylo následující:
1. odklidit starou a postavit novou kuchyň
2. opravit srub
3. posekat a shrabat trávu
4. postavit nový most
5. spálit zbytky a zahladit stopy
Do práce jsme se pustili s vervou. Každý dělal něco. Vlastně dělalo se snad milion věcí najednou. Vezměme to tedy po pořádku.
Kuchyň: stará kuchyň na tom byla tak špatně, že nezbývalo než její zbytky odklidit a postavit úplně novou. Stejně tak pec a jiné propriety. Když byl konečně potřebný prostor odklizen, nastala další fáze akce „kuchyň“ – stavba. Od podlahy…geologická průzkumná skupina byla vyslána pro kámen na dlažbu kuchyně a pláže u potoka. Čtyři silní muži dotáhli metrákovou pec, aby ji následně usadili na určené místo v budoucí kuchyni. Přestože byl jeden z vozíků zneschopněn, byly dovezeny i cihly. Zatímco byla stavěna pec, dlaždiči dláždili zem, stavaři stavěli sloupy (a kuchyň samotnou), kosmetici podlahových krytin zarovnávali zem.
Srub: O práci na srubu toho bohužel příliš nevím. Jediné, co vím je, že ve střeše zela velká díra a tu bylo nutno opravit. (Určitě s tím bylo hodně práce, ale nemohu o tom podat uspokojivé informace.)A pak, že skrz tu díru proudila voda a tak bylo mnoho věcí vevnitř navlhlých. Tak například deky. Ty byly mokré, místy dokonce plesnivé, takže jsme se je jali sušit na šňůrách, kterými jsme obepjali konstrukce týpek. Pokrývky byly velmi slizké a co hůř, smrděly, hodně smrděly…
Louka: Trávu dostala na starost děvčata. Zatímco jedna slečna se strunovkou pověšenou na rameni sekala neposlušné traviny, druhá je svižně, ihned po popravě shrabovala.
Most: Na jaře přišla velká voda, a tak byli kluci nuceni postavit nový most, protože kadibudky jsou na druhém břehu potoka. Nejprve sekyrou (pilou atd.) zdevastovali zbytky starého a absolutně nevhodného mostu a pak, po drobné úpravě terénu, začli stavět most nový. Nutno podotknout, že proudící voda v potoku jim práci příliš neulehčila, právě naopak.
Tábořištěm se rozléhaly zvuky bušení kladiv, řezání pil a všech těch možných i nemožných zvuků, které k takovému místu patří. A den byl krásný, jen kdyby nebyla ta práce.
Les: V lese a okolí tábořiště bylo dost popadaných stromů, které bylo potřeba odklidit. To znamená motorovou pilou rozřezat a odtahat kdovíkam. Práce to byla velmi namáhavá a ve špatném terénu, takže Lyrikova poznámka „Drobku dones lékárničku, bo jak to vidím“ byla docela trefná.
Potok: Nevím jak k tomu došlo, ale rozhodli jsme se, že změníme koryto potoka. Zničili jsme hráze, které byly postaveny a házeli jsme bláto z jedné (obydlené) strany na stranu druhou. Drobné kameny z druhého břehu jsme naopak přehazovali lopatou na pláž na obydlené straně. Vypadalo to docela komicky.
Plotna: Jana se tak činila, a byla tak šikovná, že nám připravovala skvělé jídlo v hrozných podmínkách. Díky! Guláš byl skvělý! Ostatně padla i slova jako: „Ráno máme pauzu na snídani a pak -po jídle- si musíme odpočinout. Pak je oběd, pak odpolední klid a pak pauza na večeři. Nebo ne?“
Vše pokračovalo úspěšně a (téměř) bez chyby, přesto musím ještě zmínit několik drobností…
*Skupina asi osmi mužů pilně pracuje na stavbě kuchyně, mezi nimi i pecař staví pec. Ma’to sedící v přístřešku se chopí kytary a začne zpívat: Když máš srdce zjihlé, když máš potíže, tak dej cihlu cihlu k cihle…Potlesku se sice nedočkal, ale cihly na hlavě málem ano
*Všichni se starají o své. Svítí slunce když v tom…“Začíná pršet! Rychle schovat deky a celty!“ Takový fofr jste ještě neviděli. Škoda jen, že jakmile se dostala poslední deka do bezpečí, mráčky si odpluly zase jinam a bylo po dešti.
*V noci ze soboty na neděli se ozval výbuch. Po složitém zjišťování jsme došli k názoru, že na Mamutovy kalhoty dopadala jiskra a ty následně shořely. Mobil, který byl v kapse na to zareagoval po svém…
*V jednu chvíli nebe potemnělo a začal hučet vítr. Stromy se ohýbaly až k zemi a my jsme s hrůzou čekaly velkou bouřku (ano zase jsme narychlo sklidili všechny deky). Podívali jsme se do lesa, odkud se ozývali děsivé zvuky a jen jsme viděli kácející se stromy. Docela drsné.
*Byla jsem zrovna v kuchyni když se ozvalo „jéé rak!“ A vskutku, kluci kteří krumpáčem obdělávali břeh potoka narazili na samce raka amerického. Pokochali jsme se pohledem na podivného tvora a pak jsme jej vypustili zpět do relativně čistých vod.
K dalším zvířatům která jsme na brigádě našli patřili: dva mloci, plno hmyzu, mrtvá srna, Bára, Mexa, Mamut a další…
Samozřejmě patří všem poděkování za obětování času i sil. Hlavně pak skupině z Brna (Turbomyšák a spol...)
DÍKY
Co říci závěrem? Splnili jsme na 120%:-)

Bambiriáda 2006 v Ostravě

Autor: Kosťa

V tomto roce proběhla Bambiriáda v Ostravě - Porubě u Kulturního domu Poklad. Prezentovalo se zde několik organizací pracující s dětmi a samozřejmě zde nechyběla i Severomoravská pobočka SPJF, která zde měla dvě soutěže. Počasí vcelku ušlo a tak návštěvnost byla dostačující.

VŠEM ČLENŮM SEVEROMORAVSKÉ POBOČKY SPJF,

KTEŘÍ ZABEZPEČOVALI CHOD SOUTĚŽÍ A

DALŠÍCH DŮLEŽITÝCH PRACÍ PATŘÍ DÍK.