|
Náhodné foto
|
Indiana Jones a boj o štít II
Že by se nás na druhém ročníku hry Indiana Jones a boj o štít sešlo nějak mnoho, v to jsme od začátku nedoufali. Jednak je akce věkově omezena, a také možná někteří nevěří, že bychom byli schopni připravit kvalitní program.
Nicméně dobrodružná lesní hra se přeci jen konala a dokonce tak trochu předčila naše očekávání. Již v pátek 15. 10. k večeru přijeli Jouza, Jája a Paco. Spolu se všemi členy našeho klubu jsme se usadili v klubovně. Jak se najednou zdála malá!  Po menším nákupu v místním nejmenovaném supermarketu pokračoval více méně volný program až zhruba do tří do rána.
V sobotu ráno hlavní organizátoři, já (Sova) a Romain, sbalili všechny potřebné věci, probudili ostatní, dali jim jeden významný úkol – zajít na nádraží pro Žemli, a vydali se do lesa dochystat některé věci ke hře.
Jak se ale ukázalo, nemuseli jsme vůbec spěchat. Žemle dorazila o hodinu později (ujel jí spoj), takže jsme ji na nádraží v Havířově počkali všichni a vydali se rovnou do lesa. K soutěžícím se nakonec přidali ještě Adam a Bobr od nás z klubu, aby byla hra pestřejší. A pak už to přišlo: „Legendární štít, který byl loni zachráněn, se dostal do rukou Rusům. Chtějí s ním ovládnout svět a je třeba jim v tom zabránit. Štít je ukryt někde na Sibiři.“
 Každá ze soutěžících skupinek obdržela na obrázku jeden symbol. Od základny potom vedly směrovky, podle kterých se musely skupiny orientovat. Pokud došly za svým symbolem až na konec, nalezli první zprávu. Byla ovšem psaná morseovkou, a jak se ukázalo, někteří mají i v tomto základu značné mezery. Nicméně po drobné nápovědě se všechny týmy dostaly k Sojčímu chrámu. Zde byl přibyt štít. Každému ale muselo být na první pohled jasné, že jde o falsifikát. Samozřejmě zde byla další šifra, která soutěžící posílala na území ruského vojenského tábora, přes které se museli dostat k další zprávě. Hlídkující generálové nakonec nikoho nezajali a zpráva pod klanějící se břízou byla nalezena.
 V této fázi hry na tom byly všechny skupinky poměrně stejně a skoro současně dorazili k vysokým stromům, ze kterých museli sundat nafouknutý balónek. V balónku již na vítěze čekal klíč od truhly se štítem. Nebylo to ale ještě všechno! Kdo získal první štít, musel ho ještě dopravit na základnu a projít přitom celnicí. Propašovat štít už ale nebyl žádný problém a tento cenný monument tak byl opět zachráněn!
Odpoledne akce dále pokračovala hrami v klubovně, diskuzemi a všelijakou další zábavou. V poněkud omezeném počtu jsme v klubovně zůstali až do neděle, kdy kolem desáté odjeli poslední účastníci.
Děkujeme za účast a vzkazujeme: Můžete si být skoro jisti, že za rok bude štít zase v ohrožení!
Zapsal Sova
|
|
